Vyúčtování služeb u nevyužívaného bytu
Podle ust. § 1208 písm. e/ NOZ náleží do výhradní působnosti shromáždění vlastníků
jednotek schvalování druhu služeb (plnění spojených s užíváním bytu),
záloh na jejich úhradu a konečně způsob rozúčtování cen služeb na jednotky.
Ve shodě s tímto pak zákon č. 67/2013 Sb. předpokládá existenci rozhodnutí
shromáždění o rozsahu poskytovaných služeb (§ 3 odst. 2), o výši záloh (§ 4
odst. 1), jakož i o způsobu rozúčtování (§ 5 odst.1). Zákon o službách tedy
primárně předpokládá svobodné rozhodnutí na straně poskytovatele služeb. Teprve
v okamžiku, kdy takové ujednání není přijato, stanovuje sám způsob
rozúčtování, např. tedy podle počtu osob rozhodných pro rozúčtování. (viz. § 5
odst. 2 písm. d/)
Ustanovení § 2 písm. g/) tohoto zákona pak za osobu rozhodnou pro rozúčtování služeb
považuje vždy vlastníka jednotky. Není přitom důležité, že byt fakticky
neužívá. Pro případ, že by byt dále pronajímal, byl by osobou rozhodnou
nájemce. Osoba vlastníka by se pak již nepřičítala.
Shora uvedené platí shodně také pro úklid společných prostor (viz. § 5 odst. 2 písm.
g/ citovaného zákona).
Minimální počet osob pro rozúčtování, tj,. jedna osoba, se odvozuje od skutečnosti, že
dům je zařízením vybaven a že zařízení je vždy připraveno k použití,
přičemž je potřeba provádět pravidelně opravy, revize apod., a to ať již je
zařízení využíváno nebo ne, neboť i při neužívání se zařízení opotřebovává.